|
A
B
C
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V
W
X
Y
Z
Zpět
|
|
|
Malý lexikon názvů v Jablonci
nad Jizerou a okolí: |
|
|
|
Sedmidolí |
Zpět
|
|
Jižní svah hraničního hřebene
v úseku dolu Bílého
Labe a Labe. |
|
|
Semily |
Zpět
|
|
Město krkonošského podhůří
v údolí Jizery bylo
založeno jako osada s kostelem a tvrzí ve 14. století.
Městem jsou Semily od 15. století díky rozvoji těžby
zlata a mědi. Dnes převládá průmysl textilní a strojírenský.
Na místě původního barokního kostela stojí od r. 1908
novorománský kostel sv. Petra a Pavla. Z období baroka
je i hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele s nástropní
malbou z r. 1721 a zámek z roku 1691. Rodiště spisovatele
Ivana Olbrachta
a politika Františka Riegra. Muzeum. |
|
Další informace:
www.semily.cz
|
|
|
Scharfova bouda |
Zpět
|
|
Byla postavena kolem roku
1740 na jižním svahu
Čertova návrší.
Patřila k nejstarším celoročně obývaným boudám. Zanikla
roku 1945 a již nebyla obnovena. |
|
|
Sklenařice |
Zpět
|
 Horská
obec (606 m n.m.) na jižním výběžku Příchovického hřebene.
Vznik obce spadá do druhé poloviny 14. století. V dřívější
době byl zdejší pomezní prales chráněn jako přirozená
hradba země a nesměl být rubán. Postupně se však toto
území, původně majetek královský, dostalo do vlastnictví
feudálních pánů, kteří ho začali hospodářsky využívat.
Zdejší kraj patřil rodu Markvarticů, pánů z Valdštejna.
Dávnou historii má sklářství, zbytky sklářské pece byly
odkryty ve Sklenařicích roku 1957. |
|
Další informace:
www.sklenarice.com |
|
|
Skokanský můstek ve Vysokém |
Zpět
|
|
Skokanský můstek vysockého
Českého skiklubu stával v letech 1931 - 1943 uprostřed
cesty z Vysokého ke
koupališti
Mlejnka s dojezdem přes provizorní přemostění potoka
k protější silnici. |
|
|
Slezská cesta |
Zpět
|
|
Prastará zemská cesta, spojující
Čechy se Slezkem. Vedla z
Vrchlabí přes Strážné,
Výrovku,
Luční sedlo,
Luční boudu
a Bílou louku
do Jelenohorské kotliny. I dnes jedna z turisticky nejvíce
používaných tras. |
|
|
Smetanova vyhlídka |
Zpět
|
|
Místo dalekého rozhledu
(606 m n. m.) mezi Rváčovem a Popelkou, asi 2,5 km západně
od Lomnice
nad Popelkou. |
|
|
Smržovka |
Zpět
|
|
Průmyslové město. Velmi
cenný je jednolodní barokní kostel Archanděla Michaela
z let 1766 - 1781 s hodnotným vnitřním vybavením. Na
mohutné skále Vyhlídka jsou známé hluboké a pravidelné
skalní hrnce (Čertova studánka). |
|
Další informace:
www.smrzovka.cz
|
|
|
Sněžka |
Zpět
|
|
Nejvyšší hora Krkonoš -
1602 metrů nad mořem. Na vrcholu Česká bouda, Polská
bouda. Možnost pěšího výstupu nebo sedačkovou lanovkou
z Pece pod Snéžkou.
Masiv je složen ze svororulových hornin. Strmé severní
svahy spadají do údolí Lomničky na polskou stranu, jižní
svahy do Obřího dolu.
K západu se mírněji svažují na planinu
Úpské rašeliny
a k východu na Obří hřeben. |
|
|
Sněžné
jámy |
Zpět
|
|
Nebo také Sniežne Kotly,
polská strana Krkonoš. Velká a Malá jáma jsou ledovcové
hory se strmými žulovými stěnami, vysokými až 200 m.
Na dně karů jsou ledovcová jezírka zvaná Kochelské rybníčky.
Přírodní rezervace. |
|
|
Soutok Jizery a Farského
potoka |
Zpět
|
 Vysocký,
Farský nebo též Hradský potok tu vtéká do
Jizery. Přes Jizeru
tam byl roku 1901 postaven dřevěný most, nahrazený roku
1909 kamenným. Nedaleko odtud je i můstek přes Farský
potok přes který lze pokračovat po žluté do
Jilma. |
|
|
Špindlerův Mlýn |
Zpět
|
 Horské
středisko v nadmořské výšce 714 - 850 m. n m. v údolí
Labe. Ke Špindlerovu
Mlýnu patří osady Svatý Petr,
Bedřichov,
Labská, Přední Labská
a mnoho dalších horských samot až k hranici s Polskem.
Původně hornická a dřevorubecká osada začala být na
konci 18. stol. nazývána Špindlerův Mlýn podle mlýna
rodu Spindlerů postaveném na Labi. Od konce 18. století
se vyhledávané turistické středisko. Kostel svatého
Petra a Pavla z roku 1802. Dominantou města se stal
bílý železobetonový obloukový most v centru města z
roku 1911. |
|
Další informace:
www.mestospindleruvmlyn.cz |
|
|
Stanový |
Zpět
|
|
Obec je poprvé uváděna roku
1502. Rodný dům spisovatele
Antala Staška. Sousoší Nejsvětější trojice z roku
1836 od sochaře Jana Suchorady. Prochází tudy červená
turistická značka do
Návarova a do
Vysokého
nad Jizerou. |
|
|
Stašek
Antal |
Zpět
|
|
Známý český spisovatel vlastním
jménem Antonín Zeman, narozen roku 1843 ve
Stanovém. V letech 1878 až 1913
provozoval advokátní praxi v Semilech.
Otec spisovatele
Ivana Olbrachta.
Zemřel v Praze roku 1931. |
|
|
Štěpanický hrad |
Zpět
|
|
Volně přístupná zřícenina
hradu nedaleko
Horních Štěpanic.
První písemná zmínka z roku 1304 hovoří o založení hradu
Janem z Valdštejna, ale podle Balbína zde již v roce
1254 vládl Jindřich Jan z Valdštejna. Zřícenina bašty
a zbytků obranného systému. Dodnes jsou dobře patrné
hradební valy. |
|
Další informace:
www.hrady.cz |
|
|
Štěpánka |
Zpět
|
|
Štěpánka - Buchštejn nebo
Hvězda. Kamenná novogotická rozhledna z r. 1847 na vrchu
Hvězda nad Příchovicemi (959 m). Postavená na základech
původní stavby knížete Kamila Rohana z roku 1847. Dokončena
až v r. 1892 a nazvána Štěpánka podle arcivévody Štěpána,
protektora stavby císařské silnice z Liberce do
Trutnova, budované
kolem r. 1847. Výška 24 metrů. |
|
Další informace:
www.hrady.cz |
|
|
Stoh |
Zpět
|
|
Výrazná hora (1315 metrů
nad mořem) v českém masivu jihovýchodně nad
Špindlerovým Mlýnem. |
|
|
Stráž |
Zpět
|
|
Stráž je jedním ze strážních
vrchů z nichž mělo být údajně ohni varováno před vpádem
nepřítele. Toto ohňové poselství mohlo odtud dospět
přes Kozákov až do nitra Čech. Jedná se o skalní výchoz
v nadmořské výšce 778 metrů nad mořem a za příznivého
počasí poskytuje nezapomenutelné výhledy na Jizerské
hory, Paseky,
Rokytnici
nad Jizerou, Lysou
horu (1344 m n.m.),
Kotel (1455 m n.m.)
a Zlaté návrší
(1411 metrů nad mořem). |
|
|
Strážné |
Zpět
|
|
Horská obec ležící v nadmořské
výšce 798 m ve střední části Krkonoš. |
|
|
Studenec |
Zpět
|
|
Obec připomínaná od r. 1388.
Na místě renesančního kostela z r. 1589 postaven v letech
1866 - 1868 novorománský kostel sv. Jana Křtitele. |
|
|
Studniční hora |
Zpět
|
|
Třetí nejvyšší hora Krkonoš
(1554 m.n.m.). Na severní straně klesá na
Bílou louku a
Úpskou rašelinu,
na jihu a východě do Modrého a
Obřího dolu. Výskyt
častých lavin.. |
|
|
Svaz lyžařů v Království
českém |
Zpět
|
|
Ačkoli se první lyžařské
závody v Čechách se uskutečnily již v roce 1893 na
Kozinci v
Hrabačově. Svaz
lyžařů v Království českém byl ustaven 21. listopadu
1903 v
Jablonci nad Jizerou, jednalo se o první lyžařský
svaz na světě vůbec! Sjely se zde delegace všech tří
existujících lyžařských klubů českých zemí. Z Prahy,
z Jilemnice a
z Vysokého
nad Jizerou. |
|
|
Svoboda nad Úpou |
Zpět
|
|
Horské městečko v údolí
Úpy a Janského potoka
ve východní části Krkonoš. První zprávy o vzniku kolem
roku 1006. |
|
Další informace:
www.musvoboda.cz
|
|
|
Svorová
hora |
Zpět
|
|
Podle staršího názvu Černá
kupa, vysoká 1410 m, ležící v hraničním hřebenu východně
od Sněžky. |
|
|
Svatý
Petr |
Zpět
|
|
Část
Špindlerova Mlýna, proslulé
středisko zimních sportů se sportovním areálem v údolí
Dolského potoka mezi strmými svahy
Pláně a
Kozích hřbetů.
Z lyžařského areálu vede pod vrchol
Přední Planiny
sedačková lanovka. |
|
|
Švédský
kříž |
Zpět
|
|
Kříž u cesty mezi Předními
a Zadními Renerovkami. Odpočíval zde při válečném tažení
švédský král Gustav. |
|
|
|
