|
A
B
C
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V
W
X
Y
Z
Zpět
|
|
|
Malý lexikon názvů v Jablonci
nad Jizerou a okolí: |
|
|
|
Malá
Úpa |
Zpět
|
Horská osada s rozptýlenou
zástavbou ležící v nadmořské výšce 900 m na březích
řeky Malé Úpy se dělí
na tři části: Horní Malá Úpa, Malá Úpa a Dolní Malá
Úpa. Součástí obce jsou i další osady a samoty:
Pomezní Boudy,
Žacléřské boudy...
První zprávy s osidlováním souvisí s kolonizací v 16.
století v souvislosti s těžbou dřeva pro kutnohorské
doly. V 19. století se tu těžila železná a arzénová
ruda. V roce 1775 obec zasáhlo velké selské povstání.
Obec je vhodná k letní i zimní rekreaci, několik vleků
a vhodné lyžařské terény i pro méně pokročilé lyžaře.
|
|
Další informace:
www.malaupa.cz
|
|
|
Malá Úpa (řeka) |
Zpět
|
|
Horská říčka, pramenící
1 km severozápadně od Horní Malé Úpy při státní hranici
ve výšce 1321 m. Jedná se o pstruhovou vodu, délka toku
je 11,3 km. Podél Malé Úpy vede horská silnice k hraničnímu
přechodu Pomezní
boudy. |
|
|
Maly
Staw |
Zpět
|
|
Česky Malý rybník, horské
jezero ledovcového původu, ležící na polské straně Krkonoš
v nadmořské výšce 1183 m. Prameniště říčky Lomnice. |
|
|
Martinova bouda |
Zpět
|
|
Horská chata, nazývaná též
Martinovka, na jižním svahu Vysokého kola v Pohraničním
hřbetu, v horní části Martinova dolu (1244 m.n.m.).
Jedna z nejstarších krkonošských bud, založená kolem
roku 1642, uprchlíky před nebezpečím třicetileté války. |
|
|
Marynkův kříž |
Zpět
|
|
Kříž pořízený roku 1848
manžely Háskovými - Marynkovými, rodiči bohoslovce utonulého
v Litoměřicích v Labi.
Z lavičky pod lípou je možno pohledem obsáhnout celý
vnitřní hřeben Krkonoš, výhled na Jizerské hory zakrývá
masiv Štěpánky - Hvězdy. |
|
|
Medenec |
Zpět
|
|
Vrch (543 m n. m.) 3 km
severozápadně od Semil.
V západní částí kopce je čedičový útes Myší skála, spadající
40 m vysokou členitou stěnou do údolí
Jizery. |
|
|
Medvědí bouda |
Zpět
|
|
Horská chata postavená v
19. století. V 70. letech rekonstruována. Chata leží
na luční enklávě západně nad
Medvědím dolem ve svahu
Mužských kamenů v Sedmidolí. |
|
|
Medvědí
důl |
Zpět
|
|
Horské údolí. Medvědím dolem
protéká Medvědí potok, který pod
Medvědí boudou vytváří
asi 3 m vysoký vodopád. |
|
|
Medvědín |
Zpět
|
|
Zalesněný vrch v
Českém hřbetu
(1235 m), severozápadně od
Špindlerova
Mlýna. Významné centrum zimních sportů, jsou zde
sjezdovky různé náročnosti, řada vleků a běžecké tratě.
Ze Špindlerova
Mlýna vede na Medvědín sedačková lanovka dlouhá
1950 m, otevřená roku 1975. |
|
|
Mechové jezírko |
Zpět
|
|
Jediné jezírko ledovcového
původu na české straně Krkonoš. Nachází se na jednom
z menších přítoků Kotelského potoka asi 1 km severozápadně
od Horních Míseček. |
|
|
Městské muzeum Železný Brod |
Zpět
|
|
Původně živnostenské muzeum
se postupně rozšířilo na muzeum vlastivědné a v roce
1968 se specializovalo na národopis pro oblast horní
Pojizeří. V muzeu je instalovaná expozice vývoje železnobrodského
sklářství, slavná prvorepubliková doba železnobrodských
podnikatelů do r. 1948 a Galerie osobností sklářské
školy. |
|
Další informace:
www.zelbrod.cz |
|
|
Městský park ve Vysokém
nad Jizerou |
Zpět
|
|
Městský park byl založen
Okrašlovacím spolkem roku 1885. Pavilon nad plastickou
mapou Krkonoš z roku 1899 od učitele Františka Mařatky
postavili turisté roku 1905. Socha Karla Havlíčka Borovského
od Josefa Strachovského byla pořízena roku 1891 z výnosu
sbírek jako projev úcty krkonošských horáků. Vysočtí
studenti pořídili v parku památníky básníků Antonína
Sovy (r.1936) a Viktora Dyka (r.1939). |
|
|
Metelka Věnceslav |
Zpět
|
|
Žil v
Pasekách
nad Jizerou, místní učitel, písmák, muzikant a houslař
(1807-1867). Zakladatel takzvané Metelkovy krkonošské
houslařské školy. Jeho paměti patří mezi nejlepší práce
českého písmáctví. Motivy pro svůj román Zapadlí vlastenci
čerpal K. V. Rais právě ze zápisků Věnceslava Metelky
. |
|
|
Mladé
Buky |
Zpět
|
|
Vesnice v podhůří Krkonoš
v údolí řeky Úpy pří
hlavni silnici Trutnov
- Pec pod Sněžkou. |
|
|
Modrý
Důl |
Zpět
|
|
Horské samoty v
Modrém dole mezi
Studniční horou
a Širokým hřbetem severozápadně od
Pece pod Sněžkou. |
|
|
Modrý
důl |
Zpět
|
|
Horské údolí ledovcového
původu (995 až 1200 m.n.m.) pod jižními svahy
Studniční hory.
V jižní části dolu jsou dochovány morénové valy. |
|
|
Mohyla Hanče a Vrbaty |
Zpět
|
|
Mohyla nad
Vrbatovou boudou
na Zlatém návrší,
připomíná tragickou událost z 24.3. 1913, kdy zde při
lyžařském závodě na 50 km ve sněhové bouři zahynul český
závodník Bohumil
Hanč a jeho přítel Václav Vrbata, který se mu snažil
dojít pro pomoc. |
|
|
Mrklov |
Zpět
|
|
Horská osada ležící v nadmořské
výšce 619 m na úpatí
Předního Žalého
a Sovince. |
|
|
Mumlava |
Zpět
|
|
Levý přítok řeky
Jizery. Vzniká soutokem
Velké a Malé Mumlavy u
Krakonošovy
snídaně v Mumlavském dole
a protéká Harrachovem.
U Mumlavské boudy se tvoří známé
Mumlavské vodopády. |
|
|
Mumlavské vodopády |
Zpět
|
|
Asi 10 m vysoký skalní stupeň
v žulovém řečišti se nachází nedaleko centra Harrachova
v západní části Mumlavského
dolu, nedaleko Mumlavské boudy. Přímo pod vodopádem
i jinde v řečišti Mumlavy se
nacházejí pěkné ukázky evorzních jevů -
obří hrnce a
ohlazy. |
|
|
Mumlavský důl |
Zpět
|
|
Horské údolí ledovcového
původu v západních Krkonoších východně od Harrachova.
Dolem protéká řeka Mumlava.
|
|
|
Muttich Kamil |
Zpět
|
|
1873 - 1924, vynikající
malíř a ilustrátor, řada publikací ve Zlaté Praze a
jiných časopisech. Autor krkonošského hřebenového značení
- němých značek. |
|
|
Mužské kameny |
Zpět
|
|
10 m vysoký skalní blok
v nadmořské výšce 1417 m, součást pohraničního hřebene
mezi Petrovou boudou a sedlem nad
Martinovkou. Název vznikl
jako protiváha sousedních
Dívčích kamenů. |
|
|
Muzeum a Pojizerská galerie
Semily |
Zpět
|
 Sídlí
v rodném domě
Ivana Olbrachta. Nabízí návštěvníkům dvě stále expozice:
koncipovanou jako literární památník, a etnografickou
expozici „Nezapomenutá minulost“ zaměřenou na tradiční
řemeslnou výrobu a lidovou kulturu horního Pojizeří.
Součástí expozice jsou historické marionety proslulé
loutkářské rodiny Maiznerů. Výstavy výtvarné i tématicky
zaměřené nabízí Pojizerská galerie. |
|
Další informace:
www.semily.cz
|
|
|
Mýtiny |
Zpět
|
|
Osada nad soutokem
Jizery a
Mumlavy. Dnes část
Harrachova. Leží
u železniční stanice Harrachov, konečné stanice na unikátní
ozubnicové trati z Tanvaldu.
Nádraží původně leželo na polském území a mohlo být
využíváno až od roku 1959, kdy byly Mýtiny připojeny
k českému území výměnou za stejně velké území u Kacířské
skály. |
|
|
|
