|
A
B
C
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V
W
X
Y
Z
Zpět
|
|
|
Malý lexikon názvů v Jablonci
nad Jizerou a okolí: |
|
|
|
Labe |
Zpět
|
|
Největší česká řeka pramenící
na Labské louce v nadmořské
výšce 1386 m. Je dlouhá 1154 km. Od pramene teče Labe
k Labské boudě, kde prudce
padá do Labského dolu. U Dívčích
lávek se obrací k jihu, z leva přijímá
Bílé Labe. Za
Špindlerovým
Mlýnem vtéká do Labské
přehrady, dále pak protéká úzkou
Labskou soutěskou a za
Vrchlabím vstupuje
do podhorské pahorkatiny Podkrkonoší |
|
|
Labská |
Zpět
|
|
Horská ves (900 m.n.m.)
nad Labskou přehradou
nad pravým břehem Labe. Obec založili
dřevorubci a havíři ze
Svatého Petra
roku 1551. |
|
|
Labská
bouda |
Zpět
|
|
Horský hotel na okraji
Labské louky. Od roku 1830
zde byla jednoduchá bouda, kterou v roce 1877 získal
jilemnický velkostatek a z iniciativy hraběte Jana Harracha
byl na jejím místě v letech 1887 - 79 postaven nový
objekt. Po předchozím požáru (6.11.1965) byla roce 1969
zahájena stavba současného hotelu. |
|
|
Labská
louka |
Zpět
|
|
Hřebenové rašeliniště z
části porostlé kosodřevinou. V rašeliništi pramení
Labe. |
|
|
Labská přehrada |
Zpět
|
|
Vodní nádrž postavená na
Labi v prostoru Krausových bud v
letech 1910 - 1913 na horním Labi při jižním okraji
Špindlerova
Mlýna. Přehrada má ochrannou funkci dalšího toku
Labe před záplavami a reguluje průtoky při velké vodě.
|
|
|
|
Labská
rokle |
Zpět
|
|
Labská rokle je nejvyšší
patro Labského dolu, do kterého
padá Labský vodopád. |
|
|
Labská soutěska |
Zpět
|
|
Asi 300 metrů dlouhý úsek
labského údolí pod Přední Labskou. Jedná se o přírodní
památku. Řečiště se skalními peřejemi, prahy a
obřími hrnci.
V soutěsce naleznete v opuštěných štolách chráněné
zimoviště netopýrů. |
|
|
Labská studánka |
Zpět
|
|
Symbolický pramen
Labe na
Labské louce asi 800 metrů severozápadně od
Labské boudy a 0,5 km od
státní hranice s Polskem, při trase staré
Slezské cesty.
Studánka leží v nadmořské výšce 1386 m, je opatřena
betonovou skruží do které jsou přiváděny prameny, které
jsou položeny o něco výše mezi okolní kosodřevinou.
V roce 1968 tu byly umístěny barevné znaky 24 měst,
jimiž Labe od pramene až po ústí protéká. |
|
|
Labské
jámy |
Zpět
|
|
Tři skalnaté ledovcové kary
Pod Pančavskou
loukou u Harachova, Pančavská a Navarská jáma, s
téměř 200 m vysokými skalnatými srázy, spadajícími do
Labského dolu. Nad Pančavskou
jámou se nachází Ambrožova vyhlídka, odkud je překrásný
pohled do propastné louky karu a na Pančavský vodopád.
V Pančavské jámě se dále nacházi Schustlerova zahrádka.
|
|
|
Labský
důl |
Zpět
|
|
Horské údolí ledovcového
původu. První přírodní rezervace v Krkonoších, zřízená
hrabětem Harrachem v roce 1904 pod názvem Strmá stráň.
Labský důl je sevřený svahy
Medvědína,
Krkonoše,
Pančavské louky,
Vysokého kola
a Pevnosti. Dolem protéká Labe.
Přírodní rezervace s alpskými loučkami, porosty smrků,
kosodřeviny, rašeliništi i prameništi. Roste tu řada
vzácných rostlin. |
|
|
Labský vodopád |
Zpět
|
|
Labský vodopád spadá od
Labské boudy
Labskou roklí do
Labského dolu. Je vysoký 50
m a dále pak po kamenech dalších 250 m až na dno dolu.
V minulosti býval vodopád mohutnější a to díky majiteli
Labské boudy J. Šírovi, který nad vodopádem roku 1859
zbudoval nádrž, ze které pouštěl vodu skupinám turistů.
Dnes má vodopád spíše kaskádovitý charakter. |
|
|
Lánov |
Zpět
|
|
Zemědělská obec na jižních
svazích Krkonoš v údolí Malého Labe. |
|
|
Liščí
hora |
Zpět
|
|
Hora ležící na mezi
Luční a
Černou horou,
nadmořská výška 1363 m.Východně od vrcholu je Liščí
jáma s pramenem Liščího potoka. |
|
|
Lopuštík skloněný
(Hackelia deflexa) |
Zpět
|
|
Lopuštík skloněný je celkem
nenápadná rostlina, vzhledem podobná pomněnce, jejíž
plody jsou opatřeny zpětně zahnutými háčky, takže se
snadno přichycují na srst zvířat nebo oděv a jsou tak
přenášeny na větší vzdálenosti. Lze jej vzácně nalézt
také na zříceninách ve stejné době postavených a obývaných
hradů jako Nístějka,
Štěpanice
a Návarov, je tedy
nepřímým důkazem čilé komunikace mezi středověkými sídly.
Kromě těchto podkrkonošských zřícenin ho lze v celé
České republice nalézt již jen asi na deseti lokalitách,
vesměs na hradních kopcích. |
|
|
Lomnice nad Popelkou |
Zpět
|
|
Průmyslové město: textilní
průmysl, strojírenský, potravinářský. Renesanční zámeček
ze 17. století byl zbořen a roku 1737 a barokně přestavěn.
Dnes je účelově využít. V místě gotického kostela sv.
Míkuláše ze 14. století byl po požáru koncem 18. století
vystavěn pozdně barokní chrám. Na hřbitově kostel sv.
Jana Křtitele s hranolovou roubenou zvonící z roku 1652.
Dochovány roubené chalupy na Karlovském náměstí a v
okolních osadách. Městské muzeum z roku 1891. Lyžařský
areál se skokanskými můstky s umělou hmotou a běžeckými
tratěmi. |
|
Další informace:
www.lomnicenadpopelkou.cz |
|
|
Lučiny |
Zpět
|
|
Samoty na horské louce (1100
m) mezi Černou
a Liščí horou. Dnes jsou Lučiny
součástí Pece
pod Sněžkou, asi 2 km jižně od středu města. Založeny
byly v 17. století při staré
Slezské cestě.
Až do roku 1749 sloužily pro chov panského dobytka,
pak byly pronajaty boudařům. Dnes rekreační oblast. |
|
|
Luční
bouda |
Zpět
|
|
Největší horská bouda v Krkonoších ležící v
nadmořské výšce 1410 m. Založena v 16. století na
staré
obchodní stezce z Čech do Slezska. Díky své poloze
se bouda stala významným hospodářským, obchodním, badatelským
a turistickým střediskem. Za dobu své existence bouda
několikrát vyhořela, ale vždy byla obnovena a dále rozšířena.
Do dnešní podoby byla přestavěna v letech 1939 - 40.
|
|
|
Luční
hora |
Zpět
|
|
1547 m vysoká hora
Českého hřebene,
třetí nejvyšší hora Krkonoš. Z Luční hory vychází jedna
z nejdelších krkonošských rozsoch, zakončená
Černou horou
nad Janskými Lázněmi.
V sedle mezi Luční horou a
Kozími hřbety
pramení Hrazený potok. Na severním úpatí se zachovaly
základy Rennerovy boudy, založené roku 1797.
|
|
|
Luční
sedlo |
Zpět
|
|
Sníženina (1510 m.n.m.)
mezi Luční a
Studniční horou.
Prochází jí horská cesta ze
Strážného přes
Výrovku na
Luční boudu. V nejvyšším
místě stojí kaplička upravená na Památník obětem hor. |
|
|
Luční potok
|
Zpět
|
|
Pravý přítok Zeleného potoka
v Peci pod Sněžkou,
pramení na loukách pod Lučinami
poblíž Husovy boudy. |
|
|
Lysá
hora |
Zpět
|
|
1374 m vysoká hora ležící
v západní částí
Českého hřebene. Vrch (1344 m) na Českém hřbetu
v západní části Krkonoš. Vrchol je porostlý kosodřevinou
a od sousedního Kotle
oddělen Kotelským sedlem. Na jihozápadních svazích nad
Horní
Rokytnicí je řada lyžařských vleků a řada propojených
sjezdovek. |
|
|
|
