|
A
B
C
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V
W
X
Y
Z
Zpět
|
|
|
Malý lexikon názvů v Jablonci
nad Jizerou a okolí: |
|
|
|
|
Klínové Boudy |
Zpět
|
|
Horské samoty ležící na
západním úpatí Zadní Planiny, založeny v roce 1676. |
|
|
Kněžice |
Zpět
|
|
Horská víska ležící v nadmořské
výšce 688 m.n.m. pod vrchem Sovincem. |
|
|
Kostel svatého Prokopa |
Zpět
|
 Původně
dřevěný kostel v centru
Jablonce
nad Jizerou, v roce 1777 přestavěn na současnou
jednolodní pozdně gotickou stavbu se čtyřúhelníkovým
presbytářem, sakristií a hranolovitou věží. Socha hlavního
patrona sv. Prokopa se nachází na hlavním oltáři kostela.
|
|
|
Kotel |
Zpět
|
|
Starším názvem Kokrháč,
1435 m vysoká hora
Českého hřebenu.
Jeho jihovýchodní srázy příkře spadají do
Kotelních jam.
|
|
|
Kotelní
jámy |
Zpět
|
|
Kotelní jámy patří mezi
chráněné území (101 ha) tvořené ledovcovými kary Velké
a Malé Kotelní jámy, oddělené skalnatým Liščím hřebínkem.
Velká Kotelní jáma je vyhloubena v žule, Malá ve svoru.
V jámách byly v minulosti dobývány měděné rudy. Území
je bohaté na pestrou horskou květenu. Jsou zde typické
lavinové svahy. V zimě je tato trasa neprůchodná.
|
|
|
Koupaliště Mlejnka |
Zpět
|
|
Koupaliště bylo zbudováno
vysockým „Okrašlovacím spolkem“ v letech 1924 - 1925
na Farském potoce. Je majetkem města
Vysoké nad
Jizerou, které ho pronajímá. |
|
|
Kovářův
mlýn |
Zpět
|
|
Malé chráněné území o rozloze
pouhé 0,3 ha se nachází v obci Košťálov, a je regionálně
významným paleontologickým nalezištěm. Lokalita se nalézá
v malém lomu na levém břehu říčky Olešky. Je zde odkryta
vrstva bitumenózních břidlic (tzv. hořlavých lupků)
z období prvohor – spodního permu, která je velmi bohatá
na rostlinné a především živočišné fosilie. Jsou mezi
nimi obojživelníci, paryby a ryby, celkem asi 20 druhů. |
|
|
Kozelský hřeben |
Zpět
|
|
Zalesněná rozsocha kotle
s nejvyšším vrchem Čihadlem (1220 metrů nad mořem) na
východním úbočí přírodní rezervace "V bažinkách" s pralesovitými
porosty smrku, javoru a buku.. |
|
|
Kozinec |
Zpět
|
|
Vrch (561 m.n.m.) západně
nad Jilemnicí
. Na jižním svahu je kaplička sv. Isidora z roku 1719.
V minulosti se tu dolovala měď. Lyžařský vlek. |
|
|
Kozí hřbety |
Zpět
|
|
Strmý svorožulový a křemencový
hřeben dosahující výšky 1321 - 1422 metrů, rozdělující
údolí Bílého Labe
a Svatého Petra. |
|
|
Krakonoš |
Zpět
|
|
V lidovém vyprávění se objevuje
již v 15. století jako Rubezal (Rýblcoul), zlý démonický
obr s kyjem v ruce, vládnoucí větru a ničivým bouřím.
Tuto strašidelnou podobu Krakonoše vypustili do světa
pravděpodobně Vlaši, kteří v horách hledali drahé kamení,
aby svá naleziště ochránili před dalšími hledači pokladů.
Uměle vytvořený český název Krakonoš byl odvozený od
jména hor a začal se používat až v 19. století. V tomto
podání se jedná o mohutného muže s dlouhým vousem a
sukovicí v ruce, chránícího hodné a poctivé lidi a nemilosrdně
trestajícího všechno zlé. |
|
|
Krakonoš - divadlo ve Vysokém |
Zpět
|
|
Krakonoš, divadelní budova
stejnojmenného spolku divadelních ochotníků, pokračovatelů
více než dvěstěleté tradice ochotnického divadla ve
Vysokém,
stojí před vstupem do parku od roku 1925. Konají se
zde od roku 1971 Národní přehlídky vesnických a zemědělských
divadelních souborů, od roku 1989 pod názvem
Krakonošův divadelní
podzim. |
|
Další informace:
www.ds-krakonos.iol.cz |
|
|
Krakonošova cesta |
Zpět
|
|
Oblíbená turistická trasa
(otevřená 19.09.1894) z
Harrachova přes
Dvoračky a
Kotelní jámy na
Horní Mísečky. |
|
|
Krakonošova snídaně
|
Zpět
|
|
Výletní místo v
Mumlavském dole
u soutoku Malé a Velké
Mumlavy. V místě
je přístřešek, ohniště a lavičky. |
|
|
Krakonošův divadelní
podzim |
Zpět
|
 Přehlídka
venkovských divadelních souborů probíhá ve
Vysokém nad
Jizerou každým rokem v měsíci říjnu od roku 1971.
Původně přehlídku vyhlašoval Svaz družstevních rolníků
a odtud dřívější název Národní přehlídka vesnických
a zemědělských divadelních souborů. |
|
Další informace:
www.kdpvysoke.cz |
|
|
Krásnohorská Eliška |
Zpět
|
|
Eliška Krásnohorská (1847-1926)
- vlastním jménem Alžběta Pechová. Osobnost města
Jablonec
nad Jizerou, ve městě žil její otec, Ondřej Pech.Česká
básnířka, prozaička, novinářka, literární kritička,
libretistka a překladatelka. Teoretická hlasatelka národního
vlasteneckého poslání poezie. Autorka libret ke slavným
operám Bedřicha Smetany a Zdeňka Fibicha. Byla průkopnicí
ženského hnutí, pracovala v redakci 'Ženských listů'
a podílela se na otevření prvního českého dívčího gymnázia
'Minerva' v roce 1890. Vystupovala proti lumírovské
kosmopolitní poezii. Přispívala do časopisů 'Lumír',
'Osvěta' a 'Český svět'. V roce 1922 jí byl udělen čestný
doktorát 'Univerzity Karlovy'. |
|
|
Krkonoš |
Zpět
|
|
Holý svorový hřbet Českého
hřebene mezí Kotlem a
Medvědínem. |
|
|
Krkonošské muzeum v Jilemnici |
Zpět
|
|
Expozice zachycují historický
vývoj a lidovou kulturu západních Krkonoš. Unikátní
Metelkův mechanický betlém, lyžařská část, Kavánova
galerie. Pravidelná výstavní činnost v návaznosti na
expoziční bloky. |
|
Další informace:
www.krnap.cz |
|
|
Krkonošský národní park |
Zpět
|
|
Zahrnuje nejvyšší pohoří
České republiky včetně částí podhůří v nadmořské výšce
400 - 1602 m. Reliéf má charakter hornatiny, místy velehornatiny,
na jehož podobě se vedle mohutného kerného zdvihu významným
způsobem uplatňovalo i několik fází pleistocénního zalednění.
Jeho pozůstatkem jsou ledovcové kary se strmými skalními
stěnami, zbytky ledovcem přemodelovaných údolí, vodopády
a na území Polska i ledovcová jezera. Produktem mrazového
zvětrávání jsou rozlehlá kamenná a balvanitá moře a
na některých vrcholcích izolované skalní, zejména žulové
útvary. Podstatná část Krkonošského národního parku
je porostlá lesem, dnes do té míry narušeným emisemi,
že je park z mezinárodního hlediska zařazen do seznamu
nejohroženějších národních parků světa. Velmi bohatá
je krkonošská zvířena. Hojně se vyskytují netopýři,
vydra říční, kulíšek nejmenší, výr velký, čáp černý,
ještěrka živorodá, zmije obecná a vzácný plž Vertigo
arctica. |
|
Další informace:
www.krnap.cz
|
|
|
Křížlice |
Zpět
|
|
Horská ves ležící v nadmořské
výšce 663 m v údolí mezi Rezkem a
Dolními Štěpanicemi. |
|
|
|
